Již od nepaměti se v medicíně užívaly nejrůznější plísně, opravdový průlom v historii antibiotik ale nastal při objevení penicilinu Alexandrem Flemingem v roce 1928. Od té doby antibiotika vyléčila nespočet nemocí a zachránila miliony lidských životů. V současné době se ale potýkáme s nadužíváním tohoto léku, což může mít velmi vážné důsledky pro nás i budoucí generace. Přečtěte si, co přesně ta antibiotika jsou a jaké jsou zásady jejich užívání, abyste zbytečně neohrozili své zdraví!

Co vlastně jsou antibiotika?

Antimikrobiální látky jsou léčiva využívaná k prevenci a terapii infekčních onemocnění. Velkou podskupinu těchto antiinfektiv tvoří antibiotika, což jsou látky přírodního původu produkované plísněmi či bakteriemi a slouží k zástavě množení bakterií nebo k jejich usmrcení. Léčiva s antibiotickým účinkem mohou být také uměle vyráběna a řadí se mezi chemoterapeutika. Tyto látky nemají nic společného s protinádorovou léčbou, jak bývají často všechna chemoterapeutika mylně interpretována. Obecně totiž chemoterapie označuje jakoukoli léčbu spočívající v podání chemické látky, včetně užití zmíněných syntetických ATB či protinádorových cytostatik. Mezi antimikrobiální látky dále patří antivirotika, antimykotika, antimalarika či antihelmintika.

„Až 70 % infekcí horních cest dýchacích je virového původu a antibiotická terapie tak není indikována.“

V jakých případech jsou antibiotika vhodná?

V dnešní době dochází velmi často k nadužívání a nesprávnému použití antibiotik. To podporuje rozvoj bakteriální rezistence a dalších nežádoucích účinků. Aby k tomu dále nedocházelo, je důležité dodržovat zásady racionální antibiotické terapie.

Antibiotika by měla být užívána pouze u infekčních stavů způsobených bakteriemi. Nikdy sami nezačínejte brát ATB, která vám např. zbyla doma po předchozí léčbě. Až 70 % infekcí horních cest dýchacích je virového původu a antibiotická terapie tak není indikována. Jedním z takových případů je známá chřipka. Zda se jedná o virovou či bakteriální infekci, může napovědět vyšetření CRP (C-reaktivní protein), což je bílkovina detekovatelná v krvi při zánětu. Výsledná hodnota slouží lékaři pouze orientačně a je důležité ji správně interpretovat vzhledem k příznakům nemoci a nálezu při vyšetření pacienta.

Zásadní pravidla užívání antibiotik

Aby byla léčba účinná, je nutné správně dodržovat dávkování a intervaly mezi jednotlivými dávkami. Dále je třeba si uvědomit, že ke zlepšení stavu nemusí dojít ihned po začátku terapie (zpravidla nastává za 2-3 dny), proto léky nepřestávejte užívat bez předchozí konzultace s lékařem. Stejně tak nepřerušujte léčbu předčasně, i kdybyste se již cítili zcela zdraví. Dáváte tím šanci odolnějším bakteriím přežít a šířit rezistenci.

Během nemoci je samozřejmostí dodržovat klidový režim a dostatečně se hydratovat. Podání některých typů antibiotik je navíc doprovázeno speciálními omezeními, jako je např. vyhýbání se nadměrnému slunění a zákaz požívání alkoholu. Některá ATB totiž způsobují zvýšenou citlivost kůže ke slunečnímu záření a může tak dojít ke vzniku vyrážky. Dále může být přechodně snížená schopnost jater odbourávat alkohol.

Pokud vás trápí propuknutí nemoci v oblasti uší, nosu nebo krku, doporučujeme navštívit jednu z našich ordinací, případně ordinaci praktického lékaře nebo jiné ORL pracoviště. Jen lékař může pomocí příslušných vyšetření určit, zda se jedná o virové nebo bakteriální onemocnění, a jestli je vhodná léčba antibiotiky.